Armáda 11 - Československé vojenské jednotky na Středním východě a v severní Africe 1940-1943 - Ondřej Kolář

Na Střední východ se Čechoslováci dostávali několika cestami a za různých okolností, zpočátku mnohdy spontánně. Záměr na vytvoření exilové vojenské jednotky se zrodil až pod vlivem okolností.Koncem 30. let řada československých Židů hledala útočiště před hrozbou nacismu v Palestině. Ještě v prvních měsících okupace německá správa v protektorátu podporovala židovské vystěhovalectví, takže ve spolupráci se slovenskými úřady bylo po Dunaji vypraveno několik lodních transportů, s nimiž odjížděli především mladí příslušníci sionistických organizací. Zdaleka ne všichni dorazili kvůli technickým a administrativním potížím během cesty. I ti, jimž se podařilo dostat se k palestinským břehům, obvykle museli v zemi pobývat ilegálně, jelikož britská mandátní správa odmítala přijímat další uprchlíky. Další příslušníci sionistické mládeže se ovšem do zahraničního odboje dostali také přes Polsko, jako bojovník od Tobruku a pozdější letec Pavel Vranský (původním jménem Wechsberg), rodák ze severomoravského Lipníku na Bečvou.Menší množství Čechoslováků se do Palestiny dostalo z Rumunska. Šlo především o mladé české učitele, působící před válkou v prostředí českých a slovenských komunit v Banátu a Rudohoří. Do této kategorie patřil mezi jinými i rodák ze severomoravských Palkovic Boleslav Ivánek, který ve svých vzpomínk?
více informací a parametry